Polský plukovník varuje: Síla obrany se musí naléhavě zvýšit!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Plukovník Michael H. Popielas v Drážďanech hovoří o bezpečnostní situaci v Evropě a posilování armády Polska.

Oberst Michael H. Popielas diskutiert in Dresden die Sicherheitslage in Europa und Polens militärische Aufrüstung.
Plukovník Michael H. Popielas v Drážďanech hovoří o bezpečnostní situaci v Evropě a posilování armády Polska.

Polský plukovník varuje: Síla obrany se musí naléhavě zvýšit!

Nedávno se v Drážďanech odehrála událost, která byla všechno, jen ne tichá. Plukovník Michael H. Popielas, velitel saského státního velení, diskutoval o aktuální bezpečnostní situaci v Německu a Evropě. Zdůraznil, že hlavním posláním Bundeswehru zůstává národní a alianční obrana. Tato výzva přišla v rámci porady vedení zaměřené na představitele okresu a okresních spojovacích velitelství. Situace, zejména s ohledem na vnímanou hrozbu geopolitického napětí, nenechává žádné oko suché.

Zvláště zajímavým hostem byl plukovník Edward Chyła, velitel 16. brigády sil územní obrany z Vratislavi. Působivě informoval o polských přístupech k řešení problémů bezpečnostní politiky, které vzešly z ukrajinského konfliktu. Je jasné, že Polsko stojí před velkými úkoly – premiér Donald Tusk oznámil, že komplexní navýšení vojáků je na obzoru. Cílem je zvýšit počet mužů vycvičených ročně ze 40 000 na neuvěřitelných 100 000, aby bylo dosaženo celkové obranné síly 500 000 vojáků.

Plány a výzvy Polska

Co stojí za těmito ambiciózními projekty? Bezpečnostní situace v Evropě se výrazně změnila od polské prodemokratické transformace v roce 1989. Zejména vstup do NATO v roce 1999 a vstup do EU v roce 2004 jsou považovány za zlomové body. Ruská revizionistická politika a válka proti Ukrajině však vrhly polskou bezpečnostní politiku do nového světla. Polsko se nejen vnímá jako zastánce ukrajinské nezávislosti, ale podniklo i konkrétní kroky k rozšíření vlastních obranných schopností.

Poslední statistiky dokazují polské odhodlání ve vojenské oblasti: loni měla polská armáda 216 000 aktivních příslušníků. Ty tvoří 140 000 profesionálních vojáků a téměř 40 000 příslušníků sil územní obrany. Pozoruhodnou součástí polské strategie je vytvoření „armády záložníků“ – mocný koncept pro pružnou reakci na hrozby. To je ještě jasnější, když víme, že Sejm již schválil zákon na obranu vlasti, který má během několika let drasticky zvýšit počty vojáků.

Světová politika a regionální stabilita

V mezinárodním kontextu hraje Polsko zásadní roli v podpoře Ukrajiny. S více než 9,5 miliony ukrajinských uprchlíků, kteří od začátku roku 2022 dorazili do Polska, a s výrazným nárůstem polsko-ukrajinského obchodu po začátku ruské agrese, se Polsko také považuje za strážce regionální stability. Bylo schváleno přes 44 balíčků vojenské pomoci Ukrajině a bude zajímavé sledovat, jak se bude bezpečnostní architektura v Evropě dále vyvíjet.

Plukovník Popielas v takové souvislosti vysvětluje, že německá strana projevuje velký zájem o výcvik polských záložníků, který vychází z polské domácí armády ve druhé světové válce. Začíná být jasné, že spolupráce mezi Německem a Polskem by mohla být klíčem ke stabilizaci a zlepšení bezpečnostní situace v regionu.

Otázkou nakonec zůstává, jaká další opatření je třeba přijmout, abychom reagovali na aktuální bezpečnostní situaci. Tlak jednat neúnavně roste a Německo a Polsko stojí před výzvou pozvednout své ozbrojené síly a spolupráci na novou úroveň. 1. leden 2025, kdy Polsko převezme předsednictví v Radě EU, by mohl být zásadním bodem pro vývoj bezpečnostní politiky.

Sasové hlásí, že... />

Facebook vysvětluje, že...

bpb informuje o...