Šokující odhalení: Temné dědictví domů NDR v Drážďanech

Šokující odhalení: Temné dědictví domů NDR v Drážďanech

Minulý týden drážďanská městská klinika naléhavě vyzvala postižené ženy z temných časů NDR. Cílem je vyrovnat se s traumatickými zážitky, které mnoho žen utrpělo v takzvaných „kapavkových hradech“. Příběhy přeživších, jako je Jana Mendes-Bogas, která kdysi utekla z dětského domova v NDR, osvětlují rozsah týrání, ke kterému za režimu docházelo. Informuje o tom MDR Jana ze své osobní zkušenosti říká, že mnoho žen, které skončily v těchto zařízeních, muselo snášet příšerné gynekologické prohlídky – často zcela bez zdravotního důvodu.

Jak popisuje Christine Wöldike, dlouholetá zaměstnankyně nemocnice ve Friedrichstadtu, mnoho z nich bylo v žalostném stavu. Ženy, které byly klasifikovány jako „asociální“, byly v těchto domech nejen utlačovány, ale také využívány jako úklidové služby, přičemž mnohé z nich přešly v prostituci. Rozhodnutí úřadu péče o mládež byla všezahrnující a vliv rodičů byl často z velké části ignorován.

Život v dětských domovech NDR

Pro správné pochopení obrazu této doby je důležité podívat se na různé typy dětských domovů v NDR. Kromě domovů pro osiřelé děti to byly i trvalé domovy pro malé děti a speciální domovy pro mládež, která byla považována za obtížně vychovatelnou. Čas kliknutí popisuje že v 60. letech vzrostl počet míst v trvalých domovech, z nichž mnoho dětí nebylo nikdy propuštěno. Život v těchto ústavech byl regulován a často se nepřihlíželo k individuálním potřebám dětí. Místo toho bylo cílem vychovat mladé lidi, aby se stali „socialistickými osobnostmi“, což mělo v mnoha případech traumatické následky.

Kerstin Gueffroy, další současná svědkyně, ve své knize „Peklo Torgau“ působivě popsala, čím si děti a mladí lidé museli v těchto domovech projít. Její zážitky jsou někdy tak znepokojivé, že trpí nejen fyzickým týráním, ale i emocionální izolací a přísnými disciplinárními opatřeními. Výchovné metody zde používané byly často kruté a ponižující. To nejlepší z Deutschlandfunk že tyto speciální domovy, zejména v 80. letech, byly stále více pod vlivem Stasi, která shromažďovala informace o dětech v domově a byla často spojována s invazivními praktikami.

Aktuální zpracování

S ohledem na tento těžký a často utajovaný příběh Městská klinika v Drážďanech naléhavě apeluje na ženy, aby se přihlásily a mohly se společně vyrovnat s tím, co se stalo. Jana Mendes-Bogas zdůrazňuje, jak důležité je vyrovnat se s vlastní minulostí a pochopit, že přes všechna prožitá zvěrstva by se člověk neměl vzdávat.

Znovuobjevení této historie je zásadní nejen pro postižené, ale i pro společnost jako celek. Příběhy přeživších jsou silnou připomínkou toho, že nesmíme zapomínat na temné kapitoly naší minulosti a že představují cennou lekci do budoucna.